Otázka: Pracuji s nemocnými a umírajícími lidmi. Jak jim mohu projevit soucit a lásku, ale zároveň si zachovat nestrannost a nezasahovat do Boží vůle?
Šrí Ánandí Má: V Rámájaně je jeden verš, podle kterého Dhjánjógí praktikoval a také učil. Říká se v něm, že my, lidské bytosti, žádáme od Pána mnoho věcí, které se nám ovšem nemusí všechny splnit. Často se pak rozzlobíme nebo jsme smutní, když se neděje podle našich přání. Samozřejmě se tak často nestane, protože bůh či universum ví, že to není v našem nejlepším zájmu.
Když se tedy modlíme za někoho, kdo je nemocný, měli bychom mít následující postoj: “Ó Pane, cokoliv je nejlepší pro duši této osoby, nechť se stane.” Nechte na bohu samotném, ať rozhodne, co je nejlepší a nijak nezasahujte. Nejlepší je modlitba: “Pane, nechť s Tebou tato duše zcela splyne. Rozhodni, co je pro tohoto člověka, pro tuto duši nejlepší.“
V posledních dnech či okamžicích umírajícího je důležité, abyste se mu pokusili poskytnout co největší pohodlí. I v tomto okamžiku je důležité připomínat, co je cílem života, ať už je jeho víra jakákoliv. Hovořte o možnostech prohloubení jeho víry, splynutí s nekonečným zdrojem a podporujte jej, aby se nebál o to, co zde zanechá. Každá osoba je jiná, ale poté co zjistíme, kde se mysl umírajícího nachází a jaké jsou jeho strachy, podpořte jej láskou a soucitem. Tento přístup může z celé situace udělat velmi pozitivní zkušenost. Když duše opouští tělo, klíčovým faktorem je, v jakém stavu se nachází vědomí umírajícího právě v okamžik smrti. To rozhodne, co bude následovat. Opakování jakéhokoli božího jména v okamžiku smrti automaticky osvobodí duši. Ale je velmi těžké, aby se tak dělo, pokud umírající nepraktikoval celý svůj život. V konečném okamžiku lidé myslí na vše možné, jen ne na boží jméno.
Podporujte tedy vše, co umírající potřebuje. Modlete se za něj a využijte při tomto procesu veškeré prostředky a znalosti, které máte.
Satsang je záznam z veřejného programu, který se konal v září 2009 ve Woodbury v Connecticutu.
Přeložila: Barbora Chrastilová
