Kundaliní je božská energie. Projevuje se ve vesmírné podobě, kdy zahrnuje veškeré stvoření, a v osobní podobě. Bůh tvoří vesmír vytvářením jemných energií v aktu božské vůle. Můžeme to přirovnat k jiskrám, vznikajícím z jednoho zdroje ohně. Individuální projev Kundaliní je jako jiskra kosmické Kundaliní.
Tato osobní forma Kundaliní je odpovědná za stvoření jedince. Při fyziologickém procesu vývoje plodu v matčině děloze se nejprve utvářejí hlava a mozek. Potom se z nervů vycházejících z mozku vytvoří mícha. Pak se vytvářejí končetiny, ruce a nohy. Úhrn nervových center v mozku je označován jako sahasrára-čakra. Je kořenem procesu stvoření.
V míše je šest různých čaker, nervových center. První centrum, nacházející se na spodině mozku, je ádžná-čakra neboli duchovní oko. Toto centrum se vytváří bezprostředně po sahasráře. Potom se tvoří pět dalších center, které představují pět elementů, neboli tattvy. Poslední centrum, múládhára-čakra, je nejvzdálenější od mozku a nachází se blízko dolního konce páteře. Kundaliní tedy začíná s tvořením v mozkovém centru, pokračuje směrem dolů podél páteře a dokončuje svou práci blízko jejího dolního konce. Po skončení své práce leží spící právě tam.
Duchovní rozvoj je výsledkem probuzení Kundaliní a její cesty vzhůru od spodního konce páteře do mozkového centra. Jak postupuje vzhůru, rozvíjí člověk hlubší a hlubší vhled a jeho život se stává naplněnějším. Když Kundaliní dokončí svou cestu do mozku, dosáhne jedinec osvobození, porozumí své pravé identitě a usadí se ve věčné radosti. Lidská duchovní moudrost je tedy přímo závislá na vzestupu Kundaliní.
Mnoho náboženství uznává koncept vesmírného cyklu. Každý cyklus se skládá ze stvoření, udržování a zániku vesmíru. Když je jeden vesmírný cyklus dokončen, jednotlivec dosáhne osvobození. S probuzenou Kundaliní však člověk nemusí čekat až do konce cyklu. Tento fakt podtrhuje důležitost kundaliní-mahájógy. Duchovní vývoj nemůže nastat, pokud není Kundaliní probuzena.
Je mnoho duchovních disciplín a technik, které nesměřují přímo k probuzení Kundaliní. Kundaliní však musí být probuzena, aby došlo k jakémukoli duchovnímu růstu. Pokud je tedy duchovní disciplína úspěšná, znamená to, že Kundaliní byla probuzena alespoň nepřímo. Praktikující si nemusí být vědom toho, že duchovní růst a zážitky jsou spojeny s aktivní Kundaliní, pokud ovšem disciplína nesměřuje k probuzení Kundaliní přímo. Každopádně Kundaliní pracuje a je zdrojem osvícení.
Když je jednou Kundaliní probuzena prostřednictvím iniciace Šaktipáty, nestane se znovu spící, kromě velmi výjimečných okolností. Kundaliní se bude stále snažit projít svou cestu vzhůru. Bude se snažit udržovat uchazeče na duchovní cestě poskytováním nezbytného povzbuzení a ochrany.